Pokud nejste zvyklí jíst ryby, právě štika mořská pro vás může být skvělou volbou! Její jemná chuť umožňuje přizpůsobit ji svým chuťovým preferencím. S pomocí několika základních bylinek z ní vytvoříte delikatesu a rozšíříte tak svůj jídelníček o zdravé a chutné maso. Maso štiky má navíc nízký obsah tuku a je lehce stravitelné, což z něj činí vhodnou volbu i pro ty, kteří dbají na vyváženou stravu.
Štika obecná
Tento sladkovodní druh ryby se vyskytuje v širokém pásu, sahajícím od Severní Ameriky přes západní Evropu až po Kamčatku. Jejím oblíbeným biotopem jsou mělké a pomalu tekoucí vody s bohatou říční vegetací, která jí poskytuje dokonalý úkryt. Štika se skvěle přizpůsobuje konkrétnímu prostředí, což se projevuje v jejím zbarvení – štiky obývající kalné vody bývají tmavší, zatímco štiky žijící v čistých vodách mají světlejší šupiny. Toto maskování jí umožňuje dobře splynout s okolím a být efektivním predátorem.
Při lovení potravy jí skvěle slouží dlouhá tlamka vybavená ostrými zuby. Díky tomu dokáže účinně ulovit různé druhy kořisti včetně menších ryb, žab či dokonce drobných savců. Její bojovnost a silný odpor ocení hlavně sportovní rybáři, nicméně si díky svým výživovým hodnotám a cenové dostupnosti tato ryba zaslouží pozornost i od klasických konzumentů.
Proč zařadit štiku obecnou do jídelníčku?
Maso štiky je nejchutnější od září do ledna, kdy neprobíhá tření. Během něj totiž u ryb dochází k hormonálním změnám, které mohou ovlivnit chuť i texturu masa. I vzhledem k velikosti ryby se maso liší ve své kvalitě. Obecně platí, že mladší a menší kousky mají kvalitnější a chutnější maso. Abyste si zaručili jemnější chuť a nízký obsah tuku, vybírejte menší kousky do 2 kg. Pro zachování všech živin a podpoření šťavnatosti je však nejpodstatnější především správná úprava masa.
Štiku můžete dusit, smažit nebo péct, ale aby bylo maso co nejchutnější, doporučujeme ji nejdříve marinovat v bylinkách a kořeních. Pro štiku obecnou je ideální použít například tymián, rozmarýn, česnek, citronovou kůru a olivový olej, které dodají masu nejen výraznou chuť, ale také pomáhají udržet vláčnost. Pro přípravu štiky podávané v studené kuchyni se nejvíce hodí „mlíčácí“, tedy samci.
Název: Štika obecná (Esox lucius)
Výskyt: Štika obecná se vyskytuje prakticky na celé severní polokouli a její původ sahá až do doby ledové.
Výživové hodnoty – 100 g masa štiky (syrového) obsahuje:
- 447 kJ
- bílkoviny 18,4 g
- sacharidy 0 g
- tuky 2,2 g
Mořská štika-hejk-štikozubec obecný
V hloubkách Atlantského oceánu, Středozemního moře a východního Atlantiku se skrývá štikozubec obecný. V oblasti severní Evropy má tento druh mořské štiky dokonce své vlastní jméno – hejk, které pochází ze starošvédského "häcke", což znamená "ječmen". Ostré zuby štikozubce totiž připomínají tvar zrn z ječmene, které účinně využívá při krájení a drancování kořisti. Hejk je totiž stejně jako štika obecná aktivním dravcem.
Specializuje se na lov rychlých a silných kořistí, jako jsou menší ryby, hlavonožci a korýši. Díky rozdílné potravě má maso štikozubce na rozdíl od štiky obecné méně výraznou chuť. Od sladkovodní štiky ji ale rozlišíte i pouhým okem, a to díky odlišnostem v jejich tvaru a velikosti. Mořská štika je obvykle větší – dosahuje délky až 1 metru a váhy kolem 10 kilogramů, zatímco štiky obecné obvykle měří kolem 50-70 cm a váží kolem 2-4 kilogramů.
Proč zařadit štikozubce do jídelníčku?
Mořská štika se od sladkovodní štiky obecné liší i v chuti masa. Maso štikozubce je jemnější, má méně kostí a mírně sladkou chuť s nádechem mořské soli. Na rozdíl od štiky obecné, která má silnou, charakteristickou chuť a vůni, která některým lidem nemusí vyhovovat, je mořská štika jemnější. Proto ji ocení i ti z vás, kteří neholdují rybím pochoutkám.
Maso mořské štiky lze upravovat různými způsoby, například grilováním, pečením nebo smažením. Můžeme ji také dusit nebo vařit, což je vhodné pro přípravu polévek. Pochutnat si můžete i na uzeném filetu. Důležité je připravovat ji správným způsobem a dodržovat doporučené časy a teploty, aby maso zůstalo šťavnaté a měkké, jelikož má tendenci se vysušovat.
Název: Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)
Výskyt: Původ štiky mořské sahá až do pravěku, kdy se druh začal vyskytovat v oblasti severovýchodního Atlantiku. Postupně se adaptoval na pobřeží Evropy či do západní části Severního moře.
Výživové hodnoty – 100 g štikozubce obsahuje:
- 460 kJ
- bílkoviny 18,9 g
- tuky 3,6 g